Podivuhodná zahrada Igora Ljadova

Vážený pane, Vaše zelenina je obrovská, ale nurážejte se když Vám napíšu, že si myslím, že je to přemírou dusíkatých hnojiv. Už jsem to kdysi viděla, obrovský efekt, ale žádná trvanlivost o biologické hodnotě ani nemluvě. Není to prostě vůbec eko, takže ani moc k jídlu. Jestli Vám křivdím, tak se moc omlouvám, ale něco o tom vím . S pozdravem obyčejná zahradnice.

Milá paní Tomaštíková, nevíte o tom vůbec nic. Zkuste se takový záhon založit a pak teprve kritizujte. Já jsem si takový záhon udělala, nastýlala jsem jen biologický materiál a zelenina je úžasná. Nikdy bych nepoužila chemii. Kdo to u nás viděl, každý si takový záhon založil. A hlavně je to bez dřiny, bez rytí a bez okopávání. S pozdravem neobyčejná zahradnice.

Dobry den, prosim vas nemate nahodou k tomuto sposobu pestovania literaturu? ak ano, mohol by som vas poprosit o jej zaslanie na polakemo@gmail.com
dakujem pekne za odpoved.

Paní Tomašíková, když budete pozorněji číst, dočtete se, že ten pán nehnojí, jen kompostuje přímo na záhoně... takže žádné dusíkaté hnojivo... málo co je tak eko jako tohle... a hned několikrát - eko-logické - bez hnojiv, bez mechanického obdělávání mašinami poháněnými naftou a ukapávajícími olej, Eko nomické - minimální náklady s maximálním efektem, nekupuje prakticky nic - stará prkna, desky, cihly udělají ohrádku, do ní zbytky zeleně, listí, trávy.... a zemina... žádné dokupování hnojiv...
A že je to zdravé... je, proč by nebylo?

Tak si to dejte , přezkoušet na dusičnany a uvidíte. I kompost je při rozkladu vytváří.

Tak , tak , babička vždy říkala: jedna lopata kompostu a jedna půdy, ať to nepřehnojíš.

len tolko.
viamín C v tabletke sa nedá porovnat s viamínom C v jahodách. to máte tak isto aj s dusičnanom v komposte... a v sáčku.
a spravne skompostovaný odpad záhrade len pomoze...

obsah dusičnanů v zelenině se zvyšuje umělými hnojivy a nedostatkem světla. Pokud je záhon osluněný, není se čeho bát a navíc zelenina obsahuje i plno dalších důležitých látek pro zdraví. Negativní vliv dusičnanů na lidský organizmus je výrazně omezován přítomností vitaminu C. Zelenina svým přirozeným obsahem vitaminu C a dalších antioxidantů chrání současně před dusičnany i z jiných zdrojů (např. z uzenin nebo pitné vody).
A proto - pěstujme přirozeně a chraňme Zemi.

A preto si ku kyslej kapuste ( kysanemu zeli ) s vysokym obsahom vitaminu C je potrebne dat co?

Predsa udene bravcove koleno! ;)

Este aby sa nezabudlo, dusik, je najpocetnejsia zlozka vo vzduchu. Kyslika a CO2 je vo vzduchu neporovnatelne menej.. Ak je teda dusik tak skodlivy ako sa hovori, asi by sme nemali radsej ani dychat !!!
Ja verim ze rozuzlenie bude v tom, ze inak telo reaguje na prirodne produkty a inak na umele chemicke produkty.. Hoc by sa zdali rovnake.. Pretoze v prirode a prirodnych procesoch ziadna chyba nie je a nikdy nebola.. Chybu do prirody vnasa iba clovek, neuvazenymi zasahmi..

Nesuhlasim s vami ,nasa susedka cele roky sadi podobnym sposobom nema sice tak uzke zahony ,ale vsetku zahradu co pokosi a ma jej neurekom ,dava rovno na zahony ,ani jej burina nerastie ,ani sa tak voda nevyparuje ,chodi tam tak 3-4 x do mesiaca a zahradu ma nadhernu,plody velke ,a na zalievku pouziva ,,nakvasenu,,zihlavu zo suda .co zo zeme zoberie to tam aj vrati a funguje to ..

Nemáte pravdu, mám dva komposty. obsah jednoho pravidelně jednou za rok rozvezu na záhony a na druhý nižší, pravidelně sázím střídavě rajčata nebo dýně, již několik let. mám podobné výsledky jako chatař v Rusku. Bez jiných hnojiv.

Vážená paní tento způsob je třeba nejprve vyzkoušet,případně přizpůsobit či ještě vylepšit podle podmínek. Je zde psáno,že u pána často a déle prší,proto tyto vyzdvižené záhony.Tak,jak je dělá mu zajistí ohřev půdy,stálejší vláhu odspoda, rychlejší rozklad biomateriálu a tedy stálejší a větší přísun živin, provzdušnění, dostatek světla i tepla a jako zahradnice musíte vědět , že už to je poměrně dost slušný výčet pozitiv pro pěstování rostlin tak,aby se optimalizoval jejich růst a vývoj .Paní Hedvigo nic vám nevyčítám , ale doporučuju se např obeznámit třeba i po internetu se statkem pana Seppa Holzera , sedlákem z rakouských Alp,který hospodaří v podobném duchu v nadmořské výšce 1.000 - 1.500 metrů !! a s vynikajicími výsledky.Čistě ekologicky,na rodinné farmě zděděnou po rodičích,jako permakultuře ( samoobnovitelnost přírody) , je doslova géniem v zahradničení podle vzoru přírody.Pořádal přednášky a ukázky jak to dělá po celém světě,pracují u něj studenti z vys.škol. Seep Holcer říká:,,Nauč se mluvit s přírodou,uč se ji správně ohodnotit.Ptej se přírody,ptej se tvé země,tvé vody,tvých zvířat,jestli se pod tvým vedením cítí dobře ". Jeho adresa : HOLZER permaculture , Krameterhof, familie Holzer ,Keusching 13, A 5591 Ramingstein.

Sorry p. Tomaštíková, ale nemáte pravdu. To by potom pán nemohol maťv záhrade také veľké vijany plné rajčín, ale by mu tam musela prevládať zelená hmota, teda lístie a iba sem-tam nejaký ten plod. Lebo rajčiny reagujú na prehnané hnojenie dusíkom práve takto. Detto by sa to prejavilo i u jahôd a pod.

co se dá použít na ohradu místo prken. Oni brzi tlejí

Velmi kvalitnim a vhodnym materialem na ohradu je Cetris,vyrobek Hranickych cementaren.

Uz treti rok to mam oblozene starym drevenym obkladom, co sme dali dolu z domu a zatial to drzi. Kazdy rok mam vacsiu a vacsiu urodu a takmer bez roboty.

Použili sme dosky /prkna/ z tvrdého agátového dreva. Ale aj hrady z krovu :)

Keď vidím túto dokonalosť, prestáva ma moja ílovitá pôda baviť.

Kompostujem, hnojím prírodnými hnojivami, striekam prírodnými rastlinnými prípravkami, stale vyhadzujem burinu, okopávam... kvasím holubaci trus, drvím aj susedom konáre do kompostu, polievam vodou zo studne..... a potom prídu dažde, pleseň, zelenina je drobná a koniec...

vtedy si poviem, že na rok všetko zatrávnim... ale príde zima a teším sa, že už to bude lepšie a nie je ..5 rokov je to rovnaké....

tiež som mal ílovitú málo úrodnu podu, na jednu hriadku 2,50 x 1,20 som primiešal 3 furiky piesku a 240 lit. kompostu odvtedy je to OK, zmiesal som to z rotovatorom..

zem mi predtým praskala, bola tvrdá ako beton, aj ked som dal zelene hnojivo alebo samotny kompost, nepomahalo. pomohol piesok.

drzim palce.

Keď aj nemáš zvýšené záhony stačí k rastlinkám robiť nástielku zo suchej trávy, alebo slamy a uvidíš ten parádny rozdiel. Mám tiež ílovitú pôdu, ale zem pod nástieľkou priam žije. Zachováva si dlhšie vlhkosť a je kyprá. Okrem toho burina ju až tak neprerastá, takže stačí sem tam niekde vytrhnúť a nechať na mieste. Ona tam časom zotleje spolu s ostatnou nástielkou. Tiež som kedysi chcela mať hriadky čisté ako obývačku, ale príroda takto nefunguje. Moja zem sa mi po piatich rokoch takéhoto spôsobu pestovania odmeňuje bohatou a veľkou úrodou bez umelých hnojív, postrekov a driny. Inak je to riadna blbosť, že bez veľa dusičnanov takáto zelenina nevyrastie, to napíše len ten, kto s tým má len teoretické skúsenosti získané za compom. Ja mám takú úrodu aj mimo zvýšených záhonov, len rozdiel je v tom, že na zvýšenom záhone sú rastlinky oveľa odolnejšie a dlhšie rodia. Rajčiny, paprika, baklažány a pod. sa sadia v prvej trati, to znamená na čerstvo pohnojené napríklad kompostom, alebo čerstvo vybudovaný záhon. Jednoducho pre svoj rast potrebujú viac výživy a nijako negatívne sa to neodrazí na kvalite, práve naopak. Iné je to s koreňovou zeleninou, ktorú na takto vybudovaný záhon môžete dať až v treťom roku, lebo taká mrkvička, by už bola dusičnanmi vážne nabitá.

Pane Jaro na slínu a jílu se těžko pracuje,ale je vidět,že to všechno děláte se zaujetím a Láskou , takových lidí jako Vy je málo,zasloužíte si ůctu a uznání . Kdyby aspoň 10 % lidí na Zemi byli jako Vy,rázem by přestaly všechny přírodní katastrofy a byl by Mír. Taková těžká zem se dá spravit jedině takto . Alespoň zkuste záhon na malé ploše- porýt a vyvápnit před zimou půda se rychleji rozpadne, pak navést písek , ten ji odlehčí natrvalo,protože natrvalo změníte strukturu půdy !! Pak zelené hnojení,bob,hrách..hnůj,listí,kompost a zasadit brambory.2 roky a trpělivost,nespěchat,cíleně toto provést.Budete mít záhon s lehčí půdou natrvalo,práce bude lehčí a radostnější.

Zdravím ve spolek!
Jsem Ukrajinka, pocházím z jihu, skoro od Krymu, tam u nás jsou krásné černozemy, na níchž pěstování je sama baseň! (jenom zalévej! :))) a život mne přivedl do ČR, na Moravu.
Pojem a praxi organického zemědělství jsem poznala ještě v rodné zemí a to tak, že nejdřív jsme to děláli a pak jsme se o tom začali učit :). Nepoužívali jsme min.hnojiva, ale ani oraganiku moc ne, kromě nějakého slepičence také ne, ale babička pak začala v tom hledat a zkoumat a pak měli jsme obrovský sud na jichu, pak trávu a zbytky pěstovaných rostlin na podzim místo toho, aby se to spálilo v ohní začali jsme kompostovat a také častečně nechávat přímo rozložanou na záhonkách. Babička říkala, že jedna rodina z jejích vesnice, která se přestěhovala z bramborárské lokality a pořad i na novém místě úspěšně pěstovali brambory, na otázku, kdy je vhodnější rýt zahradu- na jaře nebo na podzim-odpověděli, že oni nevědí... protože neryjí vůbec!!!! Řešili jsme to různě, ale v té době ještě nebyl známý ani pojem ploskořez (babička se toho nedožila jen pár let) a úroda byla rok co rok lepší a lepší. Já jsem studovala ekonomiku a učetníctví na agrární univerzitě, takže i sadářství, i polní pěstování a všechno možné ohledně zemědělství jsme se učili a jen náhodou jsem našla zmínku o tom, že to bezorebné pěstování je ne jenom možné, jako alternativa, ale je skoro jedině možné v zóně rizikového zemědělství, což je větší půlka Ukrajiny i přes to, že máme nádherné, náprosto požehnané černozemy. Pak v roce 2002 jsem poprve držela v ruce ploskořez a stali jsme s tím nástrojem na nově obdrženém od statu pozemku-2ha zdarma, jen byla potřeba zaplatit za rejestrací a zhotovení podkladů- úplně jiného a nového pro mne charakteru- písek- nachází se to v lokalitě, která je považovana za největší europskou poušť. Na písku, skoro bez zalévání se dálo pěstovat zeleninu, stromečky jsme sadili do uzkých jamek a zalévání většinou bylo cca 1-2l na rostlinku a to maximálně 2-3 krát za sezónu a jenom první rok, voda tam prostě ještě nebyla, takže jenom to, co jsme dokázali tam dovléct, ale jen pár těch rostlinek se neujalí. Mulčování, zelené hnojení a správně uspořádané záhonky- východisko pro vylepšení podmínek každé konkretní zahrady. Třeba na písku voda rychle se proteče naskrz a zase je sucho, sousedka poradila na dno záhonku dat obyčejnu rudou hlinu a tá dokáže vodu zadržet a také je výživná. Jestli je záhonek na mokréjším místě- vyvýšujeme, jestli na suchem- zahlubíme... Je těch vychýtavek mnoho a jsou ověřené.
V současné době začínáme hospodařít na pozemku v Bílých Karpatech- výška cca 600m.n.m, ale pěkný jižní svah. Půda docelá krásná, na políčku, kterí mnoho let bylo loukou skoro nejsou kameny, kyselá rozhodně není, protože ani jehličnany se u nás neusadily. Tradičně se tu pěstovalo konopí, pohanka, určitě i len- nám to rozmlouvájí, že nic tu neroste a jestli i ano, pak divočáci to pomélou, že lepší je koupit pár oveček a dostávat dotace na udržování louk, ale táto cesta rozhodně není pro nás. Víme, co chceme a víme, jak na to. Prográm minimum- vypěstovat to, co potřebuje naši početná rodinka,včetně následného předení a tkání plátna a postavit konopný dům. Plánujeme při založení sadu použit i mikorizu a pak EM-preparáty- ty se nám již osvědčily i na zahradě, i v květinačích.
Ještě co mi pořad chybí- normální semínka za normální cenu. Zatím to řeším tak,že při návštěvě Ukrajiny vždycky toho nakoupím, určitě budete pak to množit a sbírat.Je tu gengel, ale je to potřeba stíhnout (prodej se koná jednou za rok a množství je omezené) a odpovědnost- je potřeba vrátit část semen, což zatím nemůžu slíbovat... Něco jsem získala od přátel a přes diskuzní skupinky na internetu.
Krásné jaro a úrodný rok přeji!
p.s. omlouvám se za chyby- pořád se učím a pořám mám toho dost :)

Moc Vám fandím, posílám zajímavý odkaz, jestli ho neznáte, Jana
http://vimeo.com/63717090#

Vskutku uzasne.

To je úžasné! Přidejte sem odkaz s fotkami a návody, moc mě tto zajímá!a určitě nejen mně:) díky, hodně úspěchů! Tereza

Krásny príspevok. Veľmi Vám fandím, len ľutujem, že ste opustila tak krásnu zem. Keby som vedela ako na to, najradšej by som žila v Rusku. Ja viem, že nie ste priamo odtiaľ, ale čím viac na východ tým Slovanskejšie a môjmu srdcu bližšie.

držím vám palce :-) ... vypadá to zajímavě a pište o svých zkušenostech ... mám zahrádku zhruba v této nadmořské výšce a zajímá mně tedy, jak postupovat ... hezké dny :-)

je to známé používám jako zelené hnojení pelušku napodzim zareji a pod brambory kompost nebo uleželý hnúj kompost je potřeba jedenkrát přeházet přes zimu nechám na něj téci vodu ze střechy tak je vlhký brambory nikdy nekupuji na domácí a ručně vybírané kupované z daleka nemají a mrkev i petržel se seje do menších hroků tím je kořenová zelenina dlouhá a bez postranních kořínků

Tuto vyvýšeninu /zeminu/mají naši sousedé už přes 40 let a pěstují tam hlavně brambory,ale i další zeleninu,takže to je známé a hnojí také zeleným hnojivem,ale co sejí nevím.